Svatba na Bali

Náš nový domeček na Bali, do kterého se budeme už za pár dní stěhovat, a kam za námi můžete přijet i vy, je už téměř hotový. Často tam jezdíme sledovat, jak práce postupují a při této příležitosti se i potkáváme s naším balijským kamarádem Konokem, který jako jeden z mála lidí okolo našeho domu mluví anglicky.

Při našem rozhovoru se Konok zmínil o tom, že se bude brzy ženit a rád by nás na svoji velkou životní událost pozval. Neváhali jsme a pozvání přijali.

O tradicích balijské svatby jsme nevěděli skoro nic. Jak se vhodně obléknout? Co přinést za dary? Nebo co se od nás vlastně očekává? Ačkoli mě to ponechávalo naprosto chladným, Zuzka se rozhodla, že si o tom něco málo předem zjistí.

Klasická svatba, na kterou jsme zvyklí z Čech, trvá většinou jeden den. Oproti tomu taková svatba na Bali je záležitost celého týdne, během kterého se konají různé svatební obřady. Pro místní je velká pocta, když se na jejich svatbě objeví běloch takzvaný „bule“. Údajně to přináší novomanželům štěstí. Náš kamarád = ženich Konok neponechal nic náhodě, a tak jsme nebyli jediní „bule“ na svatbě.

Zuzka si na svatební oslavu koupila klasické balijské společenské šaty, které tvoří sukně (sarong) a halenka (kebaya). Muži zde na příležitosti nosí také sarong, tedy pestrobarevnou sukni, do čehož se mi moc nechtělo a tak jsem se oblékl do klasických kalhot a košile.

Byli jsme pozváni až na samotný závěr svatby – na oslavu. Ta se konala jen pár minut jízdy od našeho současného bydliště a tak jsme se na cestu vydali na skútru. Zuzka musela jet bez helmy, aby se jí nerozcuchal drdol, který je místním typickým slavnostním účesem.

Oslava se konala v pronajatém balijském domě, u vstupu do zahrady stál malinký stánek, kde si nově příchozí hosté mohli vzít malé občerstvení.

Na výběr jsme měli pytlíčky buráků, sladké rolády, lupínky s příchutí ryb a další dobroty, které jsme nebyli schopni identifikovat.

Zapsali jsme se do knihy hostů a prošli honosně zdobenou bránou. Oslava se odehrávala na malém dvorečku, kde se hosté bavili mezi sebou a posedávali na zdobených židlích. Musím se přiznat, že jsem trochu doufal ve velkolepou oslavu s naraženým soudkem piva, ale tak to prostě na Bali nechodí. Oslavy se vedou ve velmi poklidném duchu. Hosté přichází a odcházejí na oslavu v průběhu celého dne, někteří pouze popřejí novomanželům a odejdou a někdo se zdrží déle.

Celý dům byl vyzdobený pestrobarevnými šátky, dekoracemi, lampióny, květinami a fotkami novomanželů.

Po příchodu nás přišli uvítat ženich s nevěstou, kteří střídavě pobíhali mezi hosty. Novomanželé byli oblečeni do tradičních honosně zdobených šatů, ke kterým patří i výrazné líčení, a to včetně tváře ženicha. Na hlavách měli navíc oba usazeny velké zlaté koruny.

Tradiční hostina probíhala formou bufetu s klasickým indonéským jídlem – rýží, nudlemi, zeleninou, vejci a masem. Jídlo jsme na svatbě konzumovali z pletených košíčků.

Celkově na nás svatba působila velice klidně a nepodobala se té klasické, na kterou jsme zvyklí z Čech.