Poslední týdny na Novém Zélandu

Ten čas letí! Už je šest týdnů, od chvíle, kdy jsem naposledy napsala klasický článek o tom, jak se máme a co je u nás nového.

Ve městě Napier jsme žili a pracovali celkem 2 měsíce. Ještě před odjezdem jsme chtěli navštívit místní národní akvárium, kde jsou k vidění nejen žraloci, rejnoci, mořské želvy, ale i tučňáci a ptáci kiwi.

Když jsem zadala do vyhledávače národní akvárium NZ, vyjel mi článek na idnes.cz o útěku chobotnice Inky. Tohoto hlavonožce jsme tam tedy bohužel neviděli. Za to jsme měli příležitost sledovat žraloky plovoucí těsně nad našimi hlavami nebo krmení tučňáků.

Před odjezdem jsme se se všemi rozloučili, naši spolubydlící nám dokonce připravili vynikající rozlučkovou večeři. V pondělí 5. června jsme vyrazili do Wellingtonu, hlavního města Nového Zélandu. Měli jsme zamluvené ubytování na kopci s úžasným výhledem na celé město.

Během našeho pobytu ve Wellingtonu nám počasí bohužel nepřálo, a tak jsme se vydali do novozélandského muzea. Vyzkoušeli jsme si tam simulaci zemětřesení a naši pozornost upoutaly obří voskové figuríny, které vypadaly jako živé. Cítila jsem se jako Gulliver v zemi obrů.

Hlavním účelem výletu do hlavního města ale byla návštěva Indonéské ambasády, abychom tam požádali o vízum na Bali (ostrov v Indonésii).

S vízy na Bali to funguje tak, že pokud tam jedete na dovolenou na max. 30 dní, tak není nutné žádat předem, ale my tam plánujeme být delší dobu. Naštěstí šlo všechno hladce, ve čtvrtek jsme měli víza vyřízená a hned další den jsme se mohli vydat na cestu směr Auckland – největší město na NZ, odkud máme koupenou letenku. Vyšlo nám pěkné počasí a tak jsme si cestu užili a udělali několik zastávek.

Projížděli jsme kolem vysokých hor, sopek a také Lake Taupo, největšího jezera na Novém Zélandu.

Hobitín existuje!

Navštívili jsme jeden z nejpopulárnějších cílů na NZ, místo, kam se sjíždějí turisté z celé planety, aby mohli na vlastní oči spatřit domov Bilba a Froda Pytlíka.

Je všeobecně známo, že trilogie Pána prstenů a Hobita byla natáčená na Novém Zélandu. Už během našeho road tripu po Jižním ostrově byl Zbyněk, skalní fanda Tolkienových příběhů, v sedmém nebi z okolní krajiny věrně připomínající Středozem.

Možná ne každý však ví, že Hobitín, ústřední městečko Kraje (Shire), nejsou jen obyčejné filmové kulisy. My jsme se tam skutečně ocitli!

Celý areál budí dojem, že tu Hobiti stále žijí. Kouří se z komínů, na šňůře visí prádlo a na zahradních stolcích je naservírované jídlo. V Hobitíně je k vidění celkem 44 pestrobarevných hobitích nor s kruhovými vstupy zasazených do zelených svahů.

Nejznámější norou, kde se natáčelo nejvíc filmových scén, je bezesporu Dno Pytle, u které nechyběl slavný nápis „Vstup povolen jen ve spojitosti s oslavou“

Více foto zde:  Fotogalerie Hobitín

Poslední týden našeho novozélandského dobrodružství trávíme na woofingu u sympatických starých lidí v jejich velikém domě. Pomáháme jim s prací na zahradě, kolem domu, úklidem a vařením a pomalu se chystáme k odletu. Včera jsme prodali naši Hondu cestovateli Jirkovi z Čech, který právě přiletěl a doufáme, že mu bude auto sloužit stejně dobře jako nám.

Všechno máme vyřízené, takže teď už jen počítáme dny do odjezdu. Letíme v pondělí 19. června.

Nashledanou na Bali!