Vánoce

V pátek 23. odpoledne k nám domů přijeli naši čeští kamarádi Terka s Michalem a vrhli jsme se do přípravy bramborového salátu. Nejprve bylo potřeba shodnout se na receptu. Jak velké kostičky brambor, jestli do salátu patří uzenina, hrášek, mrkev, kolik hořčice? Zjistili jsme, že co česká rodina, to jiný salát, ale finální kompromis se nám víc než povedl.

Večer měl Zbyněk směnu v baru a tak jsme rozhodli jít se na něj podívat. Je to rozený barmanský talent. Nejvíc sexy barman, jakého znám.

Na Štědrý den jsme dorazili do kempu, kde na nás už čekali Terka s Michalem. Chtěli jsme strávit celý den společně, a tak jsme si zaplatili jednu noc v kempu, abychom mohli pít a nemuseli večer řídit zpět domů. Zaparkovali jsme naše vozy vedle sebe, vytáhli kempingový židle a otevřeli pivo. No klasický Vánoce.

Odpoledne jsme si pochutnali na čtverečkové polévce. Jedná se o klasický vývar s nudlemi ve tvaru čtverečků. Měli jsme trochu ztížené podmínky, Michal musel rozválet těsto na čtverečky lahví od piva. U Terky doma je čtverečková polévka tradiční štědrovečerní pokrm a nemohl tak chybět ani na naší kempingové tabuli.

Štědrý večer jsme oslavili na pláži, cca 800m od kempu, kam jsme dotáhli vánoční stromek, dárky, jídlo a skládací židle a stůl.

Pod stromeček jsme si dle předchozí domluvy všichni vzájemně nadělili plážový žabky. My vybrali pantofle Terce a Michalovi a oni zase nám.

Přála jsem si od Zbyňka k Vánocům velký (0,5l) hrneček, protože jsem zvyklá dělat si čaj do většího. Po rozbalení „hrnečku“ jsme byli všichni upřímně pobaveni. Hrnek má objem asi 2 litry a je stejně velký jako moje hlava. Čaj z něj můžu pít klidně celý den.

Po večeři jsme se vrátili zpět do kempu. Přestože už je tu posledních pár týdnů teplé letní počasí, měli jsme zrovna smůlu a přes Vánoce foukal chladný vítr. Večer mi byla venku už hrozná zima, tak jsem si šla relativně brzy lehnout a těšila se z první noci v našem campervanu Honda Odyssey.

Ráno jsme se se Zbyňkem shodli, že nás spaní v autě vůbec neoslovilo. Přišlo nám to, oproti spaní v posteli, značně nepohodlné a stísněné. Pravdou je, že nejsme zrovna outdoorový typy. Nemám ráda spaní pod stanem a auto se mi nezdá o moc lepší. Atraktivitě kempování nepřidávají ani sdílené koupelny s neodpovídajícím soukromím a společná kuchyně, kde pokaždé „voní“ jiné jídlo.

Na Zélandu je ale naprosto běžné pořídit si větší auto, které má postel místo zadních sedaček. Spousta cestovatelů pak jezdí od kempu do kempu a bydlí v autě třeba celý rok. Věříme, že dáme ještě někdy spaní v autě šanci, ale prozatím jsme rádi, že máme naše „doma“ v domě.