Den a noc
Dá se říct, že tady žijeme v budoucnosti. Když na Zélandu zapadá sluníčko, tak v Čechách teprve začíná nový den. Časový posun je +12 hodin, ale až se změní zimní čas na letní, budeme napřed jen o 10 hodin. Ještě markantnější časový posun (+21 hodin) je na Zélandu oproti americkému kontinentu. Při domlouvání skypu s druhým pobřežím Pacifiku musíme mít na paměti, že u nás ve čtvrtek znamená v Kanadě ve středu .
Roční období
Nový Zéland leží, na rozdíl od Evropy nebo severní Ameriky, na jižní polokouli. Roční období jsou tu úplně naruby. Pravé léto začíná kolem Vánoc a červenec je naopak nejchladnějším měsícem roku.
Podnebí
Nejsevernější část Zélandu se nachází v subtropickém pásmu, stejně jako třeba jižní Evropa. My jsme se tady na subtropickém severu rozhodli strávit letní sezónu, protože milujeme teplé letní počasí. Zbytek Zélandu má mírné oceánské podnebí. Jižní část země, která je blíž k jižnímu pólu, je chladnější než sever Nového Zélandu.
Počasí
Většinou když se v Čechách probudíme do zamračeného dne, zůstane pochmurno celý den nebo i déle. Na Zélandu je nejproměnlivější počasí, co jsme kdy viděli. Během chvilky tu stihne být oblačno, zapršet a jako lusknutím prstu se vyjasní a je krásně. Překvapila nás také chladná letní rána a večery. Ačkoliv bychom se tu v létě během dne nejraději svlékli z kůže, tak jakmile zapadne sluníčko, často se velmi ochladí. Není to pravidlem, Nový rok jsme o půlnoci vítali v krátkých rukávech, ale často je to večer i na bundu.
Zemětřesení
Nový Zéland se nachází v oblasti tzv. Ohnivého kruhu v Tichém oceánu, kde zemětřesení je poměrně častým jevem. Poslední silné zemětřesení postihlo jižní ostrov Zélandu v půlce listopadu 2016. Otřesy o síle až 7,8 stupně poničily část země a jedno město bylo kvůli sesuvům půdy úplně odříznuto od okolí. Nás se zemětřesení na severu severního ostrova naštěstí netýkalo, ale jak už jsme popisovali v jednom z předchozích článků, byli jsme v noci vyhnáni z postele kvůli hrozbě tsunami.
Ozónová díra
Nad Zélandem je ozónová vrstva výrazně oslabena a sluníčko pálí mnohem silněji a nebezpečněji. Máme z toho trochu respekt, takže se dlouhodobějšímu slunění vyhýbáme. Naštěstí nemáme kůži náchylnou ke spálení, takže se nemažeme den co den nonstop, ale lidem, kteří zrudnou i v Čechách, doporučujeme ochranu s faktorem 50+.
Hustota zalidnění
V Čechách žije přes 10 milionů obyvatel, zatímco Zéland, který je skoro 3,5x větší než ČR, neobývá ani 5 milionů lidí. Hustota obyvatel na Zélandu je tedy oproti naší rodné zemi výrazně nižší. Když cestujeme po ostrově, tak máme pocit, že všude je to strašně daleko. Můžeme však obdivovat rozlehlé krásy přírody, kde není patrný zásah člověka.
Příroda
Nový Zéland a nádherná příroda, to je první asociace, která se snad všem lidem musí hned vybavit. Hlavně tedy těm, kteří tuto zemi někdy v životě navštívili. Krásné pláže, poušť, výhledy na oceán, zelené kopce, obří stromy, jezera, pohoří, fjordy a ledovce – to všechno je možné obdivovat na Novém Zélandu.
Pták kiwi
Ojedinělý tvor žijící ve volné přírodě je typickým symbolem Nového Zélandu. Turistické obchůdky nabízejí nespočet suvenýrů s tímto zvláštním nelétavým ptákem. Novozélanďané také sami sebe označují jako „kiwi“. Bohužel není snadné kiwi ptáky v přírodě spatřit, protože žijí v norách a venku se vyskytují hlavně za tmy.
Obloha
Na noční obloze lze pozorovat měsíc natočený jinak než v ČR a hlavně tu jsou úplně jiná souhvězdí než na severní polokouli. Velký vůz bychom tu tedy hledali marně. Hvězdná obloha je tu krásná a často je z naší terasy vidět i mléčná dráha. Doufám, že se pojedeme podívat na jižní ostrov k jezeru Tekapo, které je prý jedním z míst na zeměkouli nejvhodnějších k pozorování krásné jasné noční oblohy plné hvězd.
Peníze
Na Zélandu se platí novozélandským dolarem, jehož kurz je cca 18,41 Kč/1dolar (únor2017). Bankovky jsou moc hezký, barevný, vyrobený z plastového materiálu. Můžeme je klidně namočit a ničemu to nevadí.
Ceny a mzdy
Už jsme si zvykli, že tisícovka nám na týdenní nákup potravin rozhodně nevystačí. Na druhou stranu, minimální hodinová mzda je 15,25 dolaru (cca 280,75 Kč). Takže když si tu člověk začne vydělávat, byť jen tu minimální mzdu, tak po první výplatě v dolarech už mu např. paprika za 46 Kč nepřijde jako taková tragédie.
Vytvořili jsme tabulku cen vybraných komodit, jen tak pro zajímavost. Například ceny pohonných hmot jsou tu podobné jako v ČR, takže při vyšších místních mzdách, je tu benzín relativně levnější. Jedná se jen o naše postřehy z obchodů, žádná statistická makro čísla.
- 1,5l Voda 1$ 18,41 Kč
- Salátová okurka 2,5$ 46 Kč
- Toustový chléb 2 $ 37 Kč
- Mléko 2l 2,99$ 55 Kč
- Máslo 5,30$ 97,5 Kč
- Pivo 12×0,3l 20$ 368 Kč
- Benzín 1,869$ 34,4 Kč
- Nafta 1,079$ 19,86 Kč
- Iphone SE 699$ 12 868 Kč
Ceny v restauracích
I ceny v restauracích jsou tu samozřejmě vyšší. V levnějších občerstveních, mekáči nebo pizzerii se tu dá najíst do 200 Kč/ osobu, ale jídlo v klasických restauracích začíná na 500 Kč. Dvojka vína nebo malé tuzemské čepované pivo se tu pohybuje od 120 Kč, sklenička coly cca 70 Kč. Výhodou je voda z kohoutku zdarma vždy a všude. Většinou zákazník nemusí o vodu ani žádat obsluhu, sám si ji může nalít z karafy.
Výplata jednou týdně
Z Čech jsme zvyklí dostávat výplatu a platit nájem jednou za měsíc. Na Zélandu se vše počítá na týdny. Výplata nám chodí každou středu a nájem platíme vždy o víkendu.
Angličtina
Chápeme, že se musí novozélandská angličtina od té britské, kterou jsme se učili ve škole, trochu lišit. I my přeci rozeznáme Ostraváka od Pražáka. Mnoho lidí nám ale přiznalo, že si kolikrát spolu ani ti anglicky mluvící národy správně nerozumí. Tím mám na mysli Zélanďana ze severního ostrova, Zélanďana z jižního ostrova, Brita a Kanaďana. Obecně nejsem milovník anglického jazyka, ale ta novozélandská verze se mi nelíbí obzvlášť, protože strašně melou. Nejhorší je, že vyslovují „i“ místo „e“. Takže židle jsou „čírs“, ano je „jis“, pero je „pin“ a deset je „tin“.
Maoři
Maorové jsou původní obyvatelé Nového Zélandu. Mají tmavší pleť, typické rysy a jsou často velmi tlustí a také potetovaní. Maoři jsou pyšní na svoji kulturu, různé rituály a bojové tance a také svůj jazyk. Maorština je, kromě angličtiny, úřední jazykem Nového Zélandu, v překladu Aotearoa = země dlouhého bílého mraku. Maorština je celkem vtipný jazyk s podobnou výslovností jako čeština. Mnoho míst, možná i většina míst, na Zélandu je pojmenováno maorsky (vtipně), např. město KeriKeri nebo ostrov Urupukapuka.
Řízení vlevo
Předem jsme věděli, že řízení na levé straně bude něco nového, na co si budeme muset zvyknout. Zbyněk, hlavní řidič z našeho páru, se na silnici zorientoval celkem rychle a do protisměru zajedeme jen velmi výjimečně. Pár dní mu trvalo, než si zvyknul, že páčky u volantu jsou také obráceně a tak jsme vždy před zatáčkou omylem zapínali stěrače. Výhodou je automatická převodovka, takže se člověk může soustředit na jízdu vlevo a nemusí řešit řazení. Mně osobně dělá největší problém přecházet silnici a rozhlížet se na správnou stranu. Vždy to auto vjede tam, kde to intuitivně nečekám. Rozhlížet se na silnici je pro mě něco automaticky zažitého a nemůžu si zvyknout dělat to jinak.
Tolerance alkoholu za volantem
Na Zélandu je povoleno řídit s cca 0,25 promile alkoholu v krvi. Platí zde obecné doporučení, že muži mohou vypít před usednutím za volat dva standardní drinky (ženy o něco méně), což odpovídá třeba dvěma malým pivům (330ml). Na každé lahvi alkoholu prodávané na Zélandu je uvedena informace kolik obsahuje standardních drinků. Řidiči tu tedy klidně mohou legálně pít za jízdy.
Prodej alkoholu
Když si chceme v supermarketu koupit pivo nebo víno, už automaticky sami od sebe vytahujeme pas. Ačkoliv je tu prodej alkoholu povolen osobám 18+, platí pravidlo, že kdo vypadá na méně než 25 let (v praxi spíš na méně než 50 let), musí svůj věk doložit. A nejen on, ale kdokoliv, kdo nakupuje s ním. Už se nám stalo, že Zbyňkovi neprodali pivo jen proto, že jsem s ním byla i já a kabelku s pasem jsem si zapomněla v autě.
Tvrdý alkohol a cigarety
Tvrdý alkohol v supermarketech neprodávají, ten je dostupný pouze ve specializovaných prodejnách. Cigarety jsou k mání asi relativně všude, ale jedná se o „podpultové“ zboží. Což nemá nic společného s nedostatkovým zbožím v socialistickém Československu. Mám tím na mysli, že mají cigarety schované pod pultem, nesmí být viditelné a nikde vystavené.
Mosty
Stavební inženýři na Zélandu nemají rádi dvouproudové mosty. Strašně často se setkáváme s mosty pouze s jedním pruhem, kde musí dát řidiči v jednom směru přednost a počkat, než protijedoucí auta most přejedou.
Benzinové pumpy
„Natankujeme někde po cestě“ – tenhle plán není na Zélandu ideálním řešením. Může se totiž stát, že po cestě dalších 200 km žádná benzínka nebude. Doplnění paliva je tedy nutné promyslet dopředu. Také jsme si všimli, že benzínky nemívají otevřeno nonstop a na pumpách pracují výhradně Indové. Přestože jsme si jinak Indů, jakožto obyvatel Zélandu na ulici nikdy nevšimli, na benzinové pumpě nás zatím nikdo jiný neobsloužil.
Veřejné záchodky
Ne, že by to spolu nějak souviselo, ale ačkoliv s kvantitou benzinek máme na Zélandu trochu problém, tak veřejné záchodky jsou tu opravdu na každém rohu. Odskočit si na veřejnou toaletu můžete nejen v městečkách, ale i v přírodě. A co víc, jsou vždy zadarmo, relativně čisté a hlavně s doplněným toaletním papírem.
Backpackeři
Zéland je jednoznačně zemí plnou backpackerů. Na internetu jsem se snažila najít nějakou definici pojmu backpacker a zaujalo mě vysvětlení autora Sorensena. Backpackeři, jakožto skupina převážně mladých cestovatelů, využívají ke svému cestování omezeného rozpočtu. Cestují s krosnou, nikoliv s kufrem a vyhledávají nízkorozpočtové možnosti ubytování, jako jsou kempy a hostely, kterých je na Zélandu opravdu požehnané množství. Backpeckeři jsou obecně hodně společenští a rádi se setkávají s dalšími backpackery. Na Zélandu ještě platí, že tito lidé se často živí sezónními pracemi jako je např. sběr ovoce.
Nic proti nikomu, ale my osobně se s pojmem backpacker příliš neztotožňujeme. Na Zéland jsme přijeli s kufrem, hostelům a kempům se po drobných zkušenostech zatím vyhýbáme a sbírání jablek nás příliš neláká.
Chození bez bot
Už nás přestalo překvapovat potkávat po ulici lidi bez bot, protože na Zélandu je to celkem běžné. A to nejen po pláži, ale i ve městě nebo v supermarketu.
Domy
Většina Novozélanďanů žije v rodinném domě. Ani nevím, jestli jsou ve větších městech nějaké „paneláky“, ale zatím jsme se tu setkali jen s rodinnými domky. Nejedná se však většinou o zděné domy jako v Čechách. Rodinné domky jsou často ze dřeva, takové „papírové“ a ústřední topení tady asi ani neznají. Setkali jsme se jen s elektrickými přímotopy. Stěny domů jsou z takového zvláštního omyvatelného materiálu a okna se většinou otevírají vyklopením směrem ven.
Pavouci
Zéland není vhodnou zemí pro lidi trpící arachnofobií. I ta nejčistotnější Zélandská rodina má dům plný pavouků, kterých je tu neskutečné množství. Většinou se jedná o takové ty neškodné hubeňoury velikosti nehet až dlaň. Uklízení pavučin a hon na pavouky v pokoji a v koupelně je u nás na denním pořádku.
Zásuvky
Elektrické zásuvky mají na Zélandu jiné otvory než v Čechách a musíme tak na naši elektroniku používat redukce, s čímž jsme však počítali už předem. Co nás ale překvapilo je, že přímo ve zdech jsou u každé zásuvky vypínače. Často se tedy divíme tomu, proč vysavač nevysává, toustovač netoustuje a nabíječka nenabíjí, a ona jen není zapnutá zásuvka.
Jídlo v plechovce
Supermarkety zde nabízejí širokou paletu jídel v plechovce. Nejen tisíc druhů fazolí, polévek, rajčatové protlaky různých chutí, ale také špagety v plechovce. Uvnitř jsou normálně uvařené špagety v tomatové omáčce, které si místní vyklopí z plechovky na tousty a mají oběd. Gurmáni.
Mléko
Mléko tu chutná úplně jinak, než v Čechách a vůbec nám nechutná. Asi to nebude tím, že jsou místní krávy, oproti těm našim českým kravám, vzhůru nohama a tak jejich mléko chutná jinak. Nevíme, ale konzumaci mléka jsme omezili na minimum.
Pečivo
Sortiment pečiva je tady bída. Většinový podíl v regálu s pečivem zaujímá mnoho druhů toustového chleba a o klasickém pečivu z Alberta si můžeme nechat jen zdát. Občas se dá někde sehnat taková ta dlouhá bageta, která tady ale není nic moc. V 25km vzdáleném supermarketu mají dobré, ale pěkně předražené ciabatty. Nedávno jsem koupila docela jedlé pečivo na farmářských trzích, ale dobré pečivo se tu neshání snadno.
Červená řepa v hamburgeru?
Mám ráda červenou řepu, ale do hamburgeru se podle mě vůbec nehodí. Ani do toho vegetariánského, který si dávám. Na Zélandu jsou ale asi opačného názoru a do hamburgeru vždy dají kromě salátu a rajčete i plátky červené řepy.
Úřady
Úředníci, pracovníci na poště nebo v bance jsou tu obecně moc milí a ochotní, z čehož jsme byli po zkušenostech z Čech celkem v šoku. Také nás poměrně překvapila jednoduchost procesu koupě auta a přepsání majitele. Jednalo se o vyplnění jednoduchého formuláře, zaplacení poplatku cca 160 Kč a během tří minut na poště bylo vše vyřízeno. Dalším byrokratickým ulehčením je zde absence jakéhokoli dokladu k autu. Vše je evidováno elektronicky k poznávací značce vozu.
Nástěnky
Nejen v městečku Paihia, kde žijeme, ale i v okolních obcích fungují městské nástěnky. V centru se nachází velká nástěnka, kam si každý může připnout svůj inzerát, že shání nebo nabízí práci, ubytování, nějaké služby, cokoliv. Na stejném principu frčí i facebookové stránky města. A funguje to, díky městským nástěnkám a FB stránkám jsme si našli bydlení a práci.
== E-SHOP NÁRAMKY A LAPAČE SNŮ ==
